Chřipkové syndromy a klinická homeopatie

Chřipkové syndromy a klinická homeopatie

Viry jsou velmi malé, vejde se jich milion do kapky vody – nebo také do kapky lidské krve. Představují život vybroušený do minima. Výstižný je výrok sira Petera Medavara, nositele Nobelovy ceny: Virus je informace obalena do bílkoviny.

Jsou to zřejmě matrice prapočátku života na Zemi. Ačkoliv nemají žádné buněčné jádro, přesto obsahují jaderný vzorec DNA a RNA. Nemají žádné prostředky k vlastnímu pohybu, a přesto „se stěhují po celém světě“ . Viry nedýchají, nemají chuťový smysl, neslyší ani nevidí. Přesto mají jisté druhy počitků, kterými dokáží zjišťovat chemické sloučeniny z povrchu buněk. Mají naprosto dokonalou schopnost rozpoznávat povrch těch správných hostitelských buněk.

Ačkoliv viry postrádají mysl, nepochybně mají alternativní prostředky řízení, které vědci nazývají „výkonná inteligence genomu“ . Z hlediska evoluce má tato extrémně skromná anatomie svůj „smysl“. Vše sleduje jediný účel – vytvářet další viry, shodné s těmi původními. Viry mají neuvěřitelnou schopnost přežít. Bez jakýchkoliv vlastních prostředků k pohybu musí vynalézat způsoby, jak se šířit od jednoho hostitele ke druhému a probojovávat si cestu silnými obrannými bariérami, aby tak získaly vstup do organizmu. a jakmile jsou jednou uvnitř, musí tyto nepatrné formy života odolávat neutuchajícím útokům buněk a protilátek imunitního systému.

Viry nezpůsobují nemoci jen u lidí, ale postihují každou formu života na Zemi. Virologové popisují asi 4000 zařazených druhů. O 150 z nich se ví, že jsou pro člověka infekční. Naproti tomu biologové odhadují, že na Zemi existuje třicet miliónů forem života a ke každé z nich náleží přinejmenším jeden druh viru. V této zející mezeře mezi známým a předpokládaným můžeme zahlédnout hranice velkého neznáma, světa ležícího mimo dohled dnešních přístrojů, který věda stěží začala prozkoumávat.

Naši pozornost nyní nejvíce upoutávají nově se objevující viry a snad i neživé částice zvané „priony“. Představují zvláštní hrozbu, neboť nereagují na terapii pomocí dosud známých léků. Dokonce i očkování, o kterém se zprvu předpokládalo, že bude pro viry tou správnou odpovědí, má svá úskalí.

Viry mají fenomenální schopnost mutace. RNA viry, které nemají při své reprodukci žádné korekční mechanismy mutují tisíckrát více než lidské buňky. Nově se vyvíjející viry obvykle pocházejí od rodičů, kteří již v přírodě existují. Evoluce nového virového kmene pomocí přestavby genomu či mutace je důležitá, když dochází k vývoji nového viru, jako například nových kmenů „asijské“ chřipky. Obvyklejší způsob infikování člověka představuje virus, který jinak napadá odlišné živočišné druhy.

Často to bývá právě faktor lidského chování, který sehraje hlavní úlohu při uvítání viru přicházejícího z cesty napříč živočišnými druhy. Zdá se, že každé lidské epidemii předcházejí socio-politicko-ekonomicko-ekologické problémy.

Například u neštovic a spalniček se předpokládá, že se objevily jako nové nemoci v dobách římské říše. Oba viry se šíří kapénkovou infekcí, která představuje ten nejnakažlivější způsob jakékoliv infekce. Jejich první vystoupení tenkrát vyvolalo katastrofické epidemie.

Mezi nejzávažnější nové viry, s nimiž jsme se mohli setkat ve 20. století, lze uvést pandemické kmeny chřipky, horečky dengue a HIV. Jiná významná skupina nových virových infekcí je známá jako krvácivé horečky. Ty vyvolaly pozornost amerických vojenských lékařů během korejské války. V roce 1989 propukla krvácivá horečka v Sarajevu. Při studiu příčin a vývoje krvácivých horeček se ukazuje, že mezi viry a jeho hostiteli existují nějaké velmi zvláštní vztahy, které mají význam pro socio-ekologickou stabilitu. Jeví se jako jakási, zatím záhadná, dodatečná vsuvka přírody, která je v rozporu s běžným pohledem na viry jako pouhé dravce způsobující závažné nemoci. Dosavadní výzkumy zatím přinášejí více otázek než odpovědí.

Máme tedy nějakou šanci? Určitě ano!

Celá problematika nás přivádí k hlubšímu pochopení podstaty zdraví a nemoci. Zdraví z holistického pohledu je dynamická rovnováha: harmonie těla, duše a ducha. Nemoc je porušení této rovnováhy. Organismus je integrovaný celek a imunitní systém spolu s psychikou je jakýsi biocomputer, který tento celek řídí. Viry ve svém principu zasahují podstatu této integrity. Na to pak reaguje tělo specifickými příznaky, kterým říkáme odborně symptomy / horečka, kašel, rýma, bolesti kloubů, bolesti hlavy apod./. Tyto symptomy jsou jakési blikající kontrolky, kterými obranný mechanismus organismu signalizuje způsob a míru postižení. Jsou to projevy reakce životní síly, dnes říkáme fyziologie, našeho těla na zátěž, v tomto případě napadení virem.

Vzhledem k tomu, že neznáme způsob, jak bez vedlejších účinků zneškodnit viry, které napadly organismus, zdá se logické a užitečné podpořit vlastní obranné síly těla.

Existuje již 200 let stará metoda, která je na tomto principu založena, a tou je homeopatie. Působením homeopatika nezabíjíme virus, ale usměrňujeme „ životní sílu“ pacienta, jejíž integrita byla narušena, do správných fyziologických kolejí. Homeopatický lék vybíráme podle individuálních konkrétních symptomů nemoci nebo pacienta. V epidemii se může jednat o stejný homeopatický lék pro většinu pacientů, neboť identická informace viru vyvolá u jinak zdravých lidí identické symptomy. Otec homeopatie, německý lékař Christian Samuel Hahnemann, tomu říkal „genus epidemicus“. Homeopatie samozřejmě není metoda specifická pro léčení viróz. Je to obecně léčebná metoda využívající zákona podobnosti a infinitezimálního ředění látek. Společné mají to, že při studiu virů i homeopatie se zákonitě ocitáme v energoinformačním světě.

Homeopatický lék je specifickým regulátorem nemocného organismu. Předepisujeme jej na základě shody symptomů onemocnění se symptomy, které byly prokázány klinickými zkouškami infinitezimálně ředěných látek obsažených v homeopatických lécích. Popis jednotlivých látek a jejich účinků je popsán v Materia medica homeopatova. Přestože přesný mechanismus účinku nebyl přesně vědecky prokázán, v klinické praxi jsou homeopatika při dodržení zásad předepisování s úspěchem používaná už 200 let.

Z vlastní patnáctileté klinické praxe mohu zodpovědně potvrdit, že používáním homeopatických léků pro léčení chřipkových syndromů se výrazně zkrátí doba léčení a sníží množství komplikací.

Fáze inkubace:

Tato fáze nemá žádné klinické projevy, nemůžeme tedy hodnotit konkrétní symptomy.

V tomto období používáme Oscillococcinum, lék připravený z filtrovaného aseptického autolyzátu srdce a jater pižmovky veliké (Anas barbariae). Ten obsahuje obrovské množství aminokyselin, které zvyšují potenciál obranných mechanismů proti infekčním činitelům a zvláště proti virům. V mnoha případech se podaří zabránit rozvinutí chřipkového syndromu. U příslušníků rizikových skupin má preventivní homeopatická léčba chřipky tu výhodu, že není ani v nejmenším toxická. V těchto případech podáváme jednou týdně nebo dvakrát za měsíc po celé zimní období jednu dávku léku.

Fáze invaze:

ACONITUM NAPELLUS. U pacientů, kteří potřebují tento lék pozorujeme nejprve zimničné chvění, pak se velmi rychle objevuje vysoká hypertermie s kardiálním eretismem, rudá, horká a suchá nepotící se kůže, silná žízeň s chutí na studenou vodu /protože vše ostatní chutná hořce/ a stenický neklid. S tímto obrazem se setkáváme nejčastěji po prudkém prochlazení. Z plného zdraví se dostavují tyto příznaky zpravidla v noci, takže pacienta vytrhnou ze spánku a svou náhlosti a prudkostí způsobí jistou úzkost až strach a paniku. Může se vyskytnout i reflexní otalgie a kašel.

BELLADONNA. V tomto případě se také jedná o prudce nastupující a stupňovitě se zhoršující hypertermii, ale od počátku je přítomno výrazné pocení, překrvení cefalické /bolest hlavy/ i všech sliznic, fotofobie s mydriázou, senzorická hyperestezie /na hluk, dotek a otřesy/

SULFUR. Progresivní nástup příznaků se subfebriliemi nebo bez teplot, dominuje pobolívání hlavy a kloubů, suché pokašlávání.

Léky podáváme v ředění 9 -15 CH v častých intervalech, zpočátku i půlhodinových, které prodlužujeme individuálně podle rytmu zlepšování symptomů.

Fáze rozvinutého stavu:

GELSEMIUM SEMPERVIRENS předepisujeme jedincům, kteří vykazují syndrom febrilní adynamie, s vysokou teplotou s progresivním nástupem, třesem, zimnicí, pocením, otupělostí a ospalostí. Tento nemocný nepociťuje žízeň, ale dominuje únava a zchvácenost.

RHUS TOXICODENDRON. Zde často chřipkovému syndromu předchází propocení nebo promoknutí a následné prochlazení. Do několika hodin se objeví vysoké teploty s progresivním nástupem doprovázené adynamií, zchváceností a periartikulárními bolestmi zlepšujícími se pohybem – nemocný se neustále převrací na lůžku a nemůže v žádné poloze najít pohodlí. Vyhledává teplo, jakmile se trošku poodhalí, chvěje se zimou a kašle. Subjektivně má dojem, že ho někdo polil studenou vodou. Stav je často doprovázen opary.

EUPATORIUM PERFOLIATUM je lék febrilního syndromu se slabostí, se silnými bolestmi svalů, kostí, hlavy a hlavně očí, doprovázející tracheobronchiální suchý kašel zhoršující se v noci, v poloze na zádech a při vdechnutí studeného vzduchu.

BRYONIA ALBA je lékem volby při kontinuálních horečkách s intenzivním olejovitým pocením, které vždy ulevuje. Všechny příznaky se zhoršují sebemenším pohybem aktivním i pasivním, je velká žízeň na velká množství studené vody. Přesto je extrémní suchost sliznic a okoralé rty. Stav doprovází silná cephalea, bolesti kloubů a produktivní kašel, při kterém si pacient rukou tlačí na hrudník.

BAPTISIA TINCTORIA. Pacient má nepopsatelný pocit nemoci doprovázený horečkou, slabostí, mentální zmateností a postižením trávicího traktu. Stěžuje si na bolesti svalů jako po výprasku, „bolí ho mozek“, pletou se mu myšlenky, má pocit, že je rozdvojen, pocity zvětšení některých částí těla. Je přítomen průjem s bolestmi pod žeberními oblouky, časté nechutenství, někdy i žlučovité zvracení. Všechny výměšky, včetně potu, hnilobně páchnou. Častý je rychlý nepravidelný puls, zimnice, agitovanost, ale pohyb zhoršuje celkový stav.

Podáte-li takto postiženému pacientovi tento lék, budete překvapeni rychlým účinkem a promptní stabilizací klinicky dost závažného stavu. Mnoho dětí tento lék zachránil před dehydratací.

FERRUM PHOSPHORICUM. Lék pro vleklý nástup chřipkového syndromu s protrahovanými subfebriliemi a hemorhagickými tendencemi – epistaxe a lokalizované kongestivní projevy /otalgie, cephalea, suchý tracheální kašel/

Fáze rekonvalescence:

Může se stát, že pacient přichází k lékaři až ve fázi pochřipkové slabosti, někdy spojené s přetrvávajícím kašlem. Tehdy lze podpořit pacientovu reakci předepsáním jednoho z následujících léků:

SULFUR IODATUM podporuje dekongestivní a protizánětlivou reakci.

CHINA RUBRA odpovídá fyzické astenii, projevující se bledostí a hypotenzí, s níž se setkáváme u pacientů, kteří ztratili značné množství tělních tekutin pocením nebo průjem.

KALIUM PHOSPHORICUM volíme při psychické astenii, kdy sebemenší duševní úsilí rekonvalescenta nesmírně unavuje. Mimo to je silně přecitlivělý a do jisté míry i podrážděný.

AVENA SATIVA povzbuzuje chuť k jídlu, takže jeho tradiční indikací jsou postinfekční astenie spojené s anorexií.

Dojde- li ke komplikacím nebo superinfekci používáme samozřejmě i ostatní indikované léčebné postupy, včetně předepisování antibiotik. Ale při správném a včasném nasazení homeopatických léků k tomu dochází opravdu velmi zřídka.

Doporučuji kolegům homeopatické léky podle výše uvedených chřipkových syndromů vyzkoušet. Praxe je nejlepší důkaz. Navíc obohatíte svou každodenní preskripci, budete mít více spokojených pacientů a některé z vás to možná přivede k hlubšímu studiu homeopatie.

MUDr. Hana Váňová

---

O autorce:
MUDr. Hana Váňová je zakladatelkou HLA a do roku 2015 byla předsedkyní Rady Homeopatické lékařské asociace. Je členkou Mezinárodní rady pro klinickou homeopatii Conseil dorientation CEDH se sídlem v Paříži, lektorkou Mezinárodní školy klinické homeopatie CEDH a v neposlední řadě praktickou lékařkou - homeopatkou v Litovli. Homeopatii praktikuje již více než 20 let a svou lékařskou praxi ani běžný život si bez ní neumí představit. Pro HLA je Hana Váňová klíčovou osobou, bez níž by HLA nebyla taková, jaká je.

---

Další doporučení odborníků můžete najít na portálu www.svethomeopatie.cz.