Co jsem si odvezla z Lisabonu?

Co jsem si odvezla z Lisabonu?

Lisabon v květnovém světle

Když jsem v pátek ráno 29. května vstoupila do prostor Centra kulturního Bélemu, bylo mi hned jasné, že letošní kongres CEDH nebude jen dalším odborným setkáním. Historická čtvrť s výhledem na řeku Tejo poskytla kulisu, která ladila s ambicí celé události: otevřít se světu, propojit tradici s výzkumem a ukázat, kde dnes evropská integrativní medicína skutečně stojí.

Téměř čtyři stovky lékařů, lékárníků a dalších zdravotnických odborníků z třiadvaceti zemí světa naplnily přednáškové sály a proměnily přestávky v živé odborné debaty. Kongres CEDH (Centrum pro vzdělávání a rozvoj klinické homeopatie) se koná každé dva roky a jeho dvanáctý ročník potvrdil, že jde o nejvýznamnější setkání tohoto druhu v Evropě. Simultánní tlumočení bylo zajištěno do šesti jazyků, přednášelo třiatřicet odborníků z jedenácti zemí a vědecký program pokrýval témata od neurověd přes onkologii až po dopady digitálního světa na duševní zdraví mladých lidí. Bylo toho hodně a bylo z čeho čerpat.

Homeopatie pro optimální zdraví v každé životní fázi

Letošní motto kongresu – Homeopathy for Optimal Health Across Life Stages – nebylo pouhou marketingovou formulí. Stalo se skutečnou osou celého programu. Vědecký výbor v čele s Dr. Marisol Anselmo z Lisabonu, Dr. Ronaldem Boyerem z USA a jejich francouzskými kolegy zvolil dramaturgii, která provázela účastníky od raného dětství až ke zdravému stárnutí. Výsledkem byl kongres, jenž vnímal pacienta jako celek v čase, ne jako soubor diagnóz, ale jako člověka procházejícího různými etapami se specifickými potřebami.
Ve svém úvodním slovu vědecký výbor připomněl, co je v tomto přístupu zásadní: homeopatie se neprofiluje jako alternativa ke konvenční medicíně, ale jako integrativní metoda, která v rukách vzdělaného klinického lékaře doplňuje a obohacuje péči o pacienta. Heslo „treating effectively without causing harm (léčit účinně bez toho, abychom škodili)“ zaznělo jako sdílený hodnotový základ, k němuž se přihlásili řečníci z obou kontinentů a ze zcela odlišných medicínských systémů.

Věda jako základ důvěry

Páteční ráno zahájil blok věnovaný vědeckému pokroku v homeopatii a byl to silný start. Prof. Michael Frass z Vídně, specialista na interní medicínu a urgentní péči, prezentoval výsledky sledování pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, u nichž byla homeopatie začleněna do podpůrné péče. Jeho sdělení se soustředilo na kvalitu života a celkové přežití – dvě oblasti, na nichž záleží pacientům i jejich rodinám, ale v rutinní onkologické praxi bývají podceňovány.

Bezprostředně po něm vystoupila Dr. Imane Lejri z Univerzitní psychiatrické kliniky v Basileji se sdělením, které vzbudilo živý zájem napříč odbornostmi. Jako výzkumnice v oblasti molekulárních neurověd prezentovala výsledky práce s přípravkem Gelsemium v buněčném modelu Alzheimerovy choroby. Jejím nálezem bylo, že tato látka dokáže v in vitro podmínkách zvrátit mitochondriální dysfunkci – jeden z klíčových mechanismů buněčného poškození u neurodegenerativních onemocnění. Bylo to sdělení, které překročilo tradiční homeopatický diskurz a vstoupilo do prostoru současné neurovědní debaty.

Rachel Roberts a Dr. Alexander Tournier z londýnského Homeopathy Research Institute pak v panelové diskusi otevřeli otázku, která trápí mnoho klinických lékařů: jak posilovat důvěru v homeopatické přístupy u kolegů i u veřejnosti. Klíčem podle nich není přesvědčovat, ale konzistentně budovat evidenci – prostřednictvím kvalitních klinických studií, registrů pacientů a mezinárodní spolupráce výzkumných týmů.

Onkologie: od symptomů k celostní podpoře

Sobotní dopoledne otevřel přednáškou o integrativní onkologii Dr. Jean-Loup Mouysset z Aix-en-Provence. Zakladatel sítě Resource Centers – pracovišť kombinujících konvenční onkologickou léčbu s podpůrnými přístupy včetně homeopatie. Představil model péče, který v posledních letech získává uznání i v rámci francouzského zdravotního systému. Jeho poselství bylo prosté: pacienti s nádorovým onemocněním nepotřebují jen léčbu nádoru. Potřebují doprovázení, které snižuje toxicitu terapie, udržuje funkční stav a chrání kvalitu jejich života.

V navazujícím sympoziu Dr. Véronique Lavallée a Dr. Isabelle Fischer-Levy z Francie podrobněji rozebíraly klinické přístupy u pacientů s karcinomem prostaty. Jejich sdělení ilustrovalo, jak může homeopatická podpůrná léčba pomoci zvládat nežádoucí účinky hormonální a radioterapeutické léčby a jak důsledná dokumentace těchto přístupů umožňuje jejich začlenění do standardizovaných onkologických protokolů.

Zásadním kontextem pro celou onkologickou sekci se stalo sdělení Dr. Jean-Lionela Bagota, který představil nový mezinárodní konsenzus SHISSO (Society for Homeopathy in Integrative Supportive and Survivorship Oncology). Tento dokument, na němž se podíleli odborníci z více zemí, definuje doporučené postupy pro integraci homeopatie do onkologické péče a poskytuje klinickým lékařům konkrétní, vědecky podloženou platformu. Pro českou onkologickou komunitu, která teprve hledá svůj vztah k integrativním přístupům, může být tento konsenzus důležitým referenčním bodem.

Mozek, stárnutí a prevence: urgentní témata naší doby

Zdravé stárnutí patřilo k tématům, která v Lisabonu pronikala do více sekcí. Nejsilněji zaznělo v sobotním odpoledni, kdy o prevenci jako klíčovém faktoru patologického stárnutí přednášel prof. Jacques Touchon, neurolog z Montpellierské univerzity specializující se na kognitivní poruchy. Alzheimerova choroba sloužila jako jeho ústřední příklad: onemocnění, jehož patologické procesy začínají roky před klinickými příznaky, a kde proto každá diskuse o léčbě musí začínat diskusí o prevenci.

Na sdělení prof. Touchona navázal dr. François Mulet z Angers přednáškou o modulaci neuroinflammace prostřednictvím homeopatie jako možné strategie pro zachování kognitivních funkcí. Neuroinflammace (chronický zánětlivý stav mozkové tkáně) patří dnes mezi intenzivně zkoumané faktory neurodegenerace a zasazení homeopatického přístupu do tohoto kontextu bylo metodologicky zajímavé.

Program doplnila i přednáška o spolupráci lékaře a lékárníka v homeopatické péči o seniory, která připomněla, že geriatrická praxe vyžaduje specifickou citlivost k polyfarmacii a bezpečnostnímu profilu léčiv.

Ženské zdraví: od porodnického sálu po menopauzu

Sympozium věnované gynekologii a porodnictví přineslo pohledy, které dobře ilustrují šíři uplatnění integrativního přístupu v péči o ženy. Dr. Christelle Charvet z Lyonu otevřela otázku, zda by podávání homeopatických léčiv těhotným ženám, bez lékových interakcí a s příznivým bezpečnostním profilem, mělo být automatickou součástí standardní prenatální péče. Jde o provokativní tezi, ale za ní stojí klinická zkušenost mnoha let praxe.

Camille Tallet a Anne-Sophie Huart z Francie věnovaly svou přednášku tématu, s nímž se gynekologové ve svých ordinacích setkávají denně, avšak které bývá v odborné literatuře často opomíjeno: péči o zdraví vulvy v průběhu celého životního cyklu ženy. Od puberty přes reprodukční věk po postmenopauzu – každá fáze přináší jiné výzvy a jiné potřeby a integrativní přístup na ně dokáže reagovat individuálně.

Menopauza přitom prostupovala celou gynekologickou sekcí jako téma, které nelze oddělit od širšího rámce zdravého stárnutí žen. Fyziologické i emocionální změny provázející toto období si žádají péči, která přesahuje rámec pouhé symptomatické léčby, a právě zde nacházejí homeopatické přístupy v klinické praxi své legitimní místo.

Děti a dospívající: od kojenecké polikliniky po svět sociálních sítí

Páteční program věnovaný péči o děti a dospívající patřil k nejpestřejším částem kongresu. Klíčovým řečníkem byl Dr. Olivier Revol, dětský psychiatr z Univerzitní nemocnice v Lyonu, jehož přednáška o růstu, prosperitě a životě s neviditelným handicapem otevřela téma neurorozdílnosti u dětí. Revol je v Evropě uznávanou autoritou v oblasti ADHD a dalších vývojových specifik, a jeho přítomnost na kongresu homeopatie svědčí o prohlubující se mezioborové spolupráci.

Sympozium o pediatrické péči přineslo sdělení z Itálie, Brazílie, Kolumbie i Portugalska a ukázalo tak, jak pestré jsou klinické kontexty, v nichž lékaři sahají po homeopatickém přístupu. Italští kolegové prezentovali zkušenosti s integrativní medicínou v pediatrii jako strategií v boji proti nadužívání antibiotik, brazilská lékařka se věnovala homeopatické podpoře při akutní bolesti u dětí, kolumbijský tým prezentoval přístupy u poruch spánku.
Jedno ze sdělení zvláště zaujalo: americká lékařka Dr. Merill Galera přednesla přednášku o psychosomatických dopadech kyberšikany u dospívajících. Označila je jako neviditelná poranění, která nejsou vidět na kůži, ale zanechávají hluboké stopy v emočním i tělesném zdraví mladého člověka. Homeopatický přístup zde nabízí individualizovanou podporu, která zohledňuje celkový stav dítěte, nejen jeho konkrétní symptomy. V době, kdy dopady digitálního prostředí na duševní zdraví mladých lidí patří k nejdiskutovanějším tématům medicíny i veřejné zdravotní politiky, je tento přístup mimořádně aktuální.

Umělá inteligence: příležitost i výzva

Jednou z programových novinek letošního kongresu byl blok věnovaný umělé inteligenci a jejímu potenciálnímu vlivu na budoucnost medicíny. Dr. Alexander Tournier, výkonný ředitel londýnského Homeopathy Research Institute, přednesl sdělení s výstižným názvem AI v homeopatii: výzvy a příležitosti. Nešlo o nekritické technologické nadšení, ale o věcnou reflexi toho, co může umělá inteligence medicíně nabídnout a jaké nároky na ni zároveň klade.

Klíčovým tématem Tournierova vystoupení bylo napětí mezi standardizací a individualizací. Předností umělé inteligence je práce s rozsáhlými datovými soubory, rozpoznávání vzorců a podpora rozhodovacích procesů. Homeopatická klinická praxe je však založena na individuálním rozhovoru s pacientem, porozumění jeho celkovému stavu a volbě léčiva šitého na míru. Otázka proto nezní, zda AI nahradí lékaře, ale jak ji integrovat tak, aby posilovala, nikoli nahrazovala klinický úsudek. Kongres toto téma přijal jako důležitý signál doby: chce-li moderní homeopatická komunita zůstat relevantní v rychle se proměňujícím zdravotnickém prostředí, musí o možnostech i limitech umělé inteligence aktivně přemýšlet.

Česká stopa v Lisabonu

Pro českou homeopatickou komunitu měl letošní kongres zvláštní význam. MUDr. Jaroslav Čupera z Brna byl jediným českým přednášejícím mezi třiatřiceti odbornými řečníky z celého světa. Jeho příspěvek byl zařazen do sympozia věnovaného péči o dospívající. Přednáška s názvem Podpora přechodu z dětství do dospívání prostřednictvím homeopatie se zaměřením na emoční pohodu a akademické výzvy vzbudila značný zájem, zejména v kontextu navazujících sdělení věnovaných kyberšikaně a dopadům digitálního prostředí na mladé lidi.

Čeština byla zároveň jedním ze šesti jazyků, do nichž bylo zajištěno simultánní tlumočení všech přednášek, vedle angličtiny, francouzštiny a dalších evropských jazyků. I tato skutečnost potvrzuje, že česká homeopatická komunita představuje v rámci CEDH respektovanou a plnohodnotnou součást evropské odborné sítě. Česká republika ostatně patří mezi země, v nichž má škola klinické homeopatie CEDH dlouhodobé zázemí a tradici.

Co si z Lisabonu odnáším

Lisabonský kongres mi potvrdil několik věcí, které jsme možná tušili, ale ne vždy jsme je dokázali jasně pojmenovat. Integrativní medicína přestává být okrajovým fenoménem a stále více se stává součástí odborné diskuse v onkologii, neurologii, gynekologii i psychiatrii. Personalizovaná péče, která bere v úvahu člověka v celé šíři jeho zdravotního i životního kontextu, není módním heslem, ale klinickou potřebou, na niž reaguje stále více lékařů i výzkumníků.

Kongres zároveň ukázal, že cesta homeopatie do mainstreamu nevede přes dogmatické trvání na vlastní výjimečnosti, ale přes poctivý výzkum, transparentní sdílení klinických dat a ochotu vstupovat do mezioborového dialogu. Přednášky neurologů, onkologů a psychiatrů, kteří se na kongresu CEDH podělili o své zkušenosti, jsou dokladem toho, že takový dialog je možný a plodný.

Pro českou odbornou komunitu je poselství z Lisabonu jednoznačné: mezinárodní setkání tohoto formátu nabízejí něco, co žádná publikace nedokáže nahradit – přímý kontakt s klinickými zkušenostmi z různých systémů zdravotní péče, neformální výměnu názorů s kolegy ze čtyř kontinentů i ujištění, že otázky, které si klademe ve svých ordinacích, nejsou ojedinělé. Sdílíme je s mezinárodní lékařskou komunitou, která je připravena hledat odpovědi společně.

Příští kongres CEDH se uskuteční v roce 2028. Věřím, že na něm budou zástupci Homeopatické lékařské asociace opět přítomni – s novými zkušenostmi, novými výsledky i ještě výraznější českou stopou.