Ano zodpovědné medicíně, ne reziduím léčiv

Ano zodpovědné medicíně, ne reziduím léčiv

 V roce 2018 vzrostl světový trh s léky ve srovnání s rokem 2017 o 5 %. Díky neustále rostoucí poptávce zaznamená toto odvětví v příštích letech určitě stále větší růst. Součástí této dynamiky bude jistě například Francie, která zaujímá ve spotřebě léků ve světě 5. místo a 2. místo v Evropě za Německem (podle zprávy francouzské Národní farmaceutické akademie „Léky a životní prostředí“ zveřejněné v březnu 2019).

Pozůstatky léků znamenají pro zdraví a životní prostředí pohromu

Dalším důvodem, který by nás rovněž měl varovat, je fakt, že růst trhu s léky se částečně vysvětluje stárnutím populace a růstem střední třídy ve světě. Rezidua léčiv (která jsou vhozena do odpadků z domácnosti nebo vyloučena do odpadních vod) se nevyhnutelně dostávají do vody a půdy a nakonec do našeho potravního řetězce. A to je pro naše zdraví a životní prostředí nebezpečné.

Toto nebezpečí objasňuje od roku 2009 studie „Význam obsahu čtyřech minerálních prvků v odpadních vodách pro monitorování lékařských činností“, kterou inicioval a koordinoval doktor Joël Spiroux, lékař a odborník na environmentální zdraví, když byl prezidentem komise pro zdraví a životní prostředí URML HN (Union Régionale des Médecins Libéraux de Haute Normandie – Regionální unie soukromých lékařů Horní Normandie), s univerzitními laboratořemi profesorů Jean-Pierra Goullého a Michela Guerbeta.

Použitá metodologie spočívá v kinetické studii pro zjištění přítomnosti a množství lékových reziduí (25 molekul) u výpusti z univerzitního nemocničního zařízení v Rouenu během 30 po sobě následujících dnů. Studie umožnila sledování molekul zjištěných ve výpusti z univerzitního nemocničního zařízení až po výpusť z ČOV (čistírny odpadních vod) na 5 odběrových místech: výpusť z univerzitního nemocničního zařízení, vpusť, prostředí a výpusť ČOV. Navíc byly předmětem výzkumu specifické markery nemocniční činnosti jako gadolinium (Gd).

Jsou jasně identifikovány dva zdroje znečištění, z nichž jeden pochází z ústavní zdravotní péče a ten druhý se týká „difuzního“ prostředí, jinak řečeno spotřeby léků v domácnostech.

Po analýze čtyřech minerálních prvků s širokým použitím v medicíně, což jsou stříbro, jód, platina a gadolinium, ukazují výsledky, že jejich koncentrace v odpadních vodách ze zdravotních zařízení jsou 3 až 27x větší než z odpadních vod z aglomerace. Nicméně vzhledem k poměru objemů odpadních vod z nemocničních zařízení a těch z aglomerace je důležité konstatovat, že množství odpadů z nemocnic představuje pouze mezi přibližně 1 a 9 % celkového množství kovů vypuštěných na úrovni aglomerace. Neboli zamoření léčivy je v důsledku naší každodenní konzumace léků mnohem závažnější na výpusti z města než na výpusti z nemocnic. Výsledky totiž ukazují velmi vážnou perzistenci molekul zkoumaných na výpusti z ČOV, vezmeme-li v úvahu molekuly přítomné na vpusti do ČOV.

Výsledky:

Množství 25 molekul/rok činí:

• na výpusti z univerzitního nemocničního zařízení: 1,2 kg/rok
• na vpusti do ČOV: 392 kg/rok*
• na výpusti z ČOV (tedy do řeky Seiny): 300 kg/rok.

* Je třeba poznamenat, že na vpusti do ČOV jsou brány v úvahu současně odpady z léků pocházejících z univerzitního nemocničního zařízení (1,2 kg/rok) společně s těmi, které pocházejí z aglomerace – a tedy odpovídají objemu odpadu 390,8 kg/rok.

Na základě těchto výsledků můžeme dojít k závěru, že ČOV na výpusti z univerzitního nemocničního zařízení a z města se při odstraňování složek léčiv ukazují dosud jako málo efektivní.

Tato studie, jejíž výsledky byly představeny na prvním Evropském kongresu o zdraví a životním prostředí v roce 2009 (ECEP 2009), se stala pro paní Roselyne Bachelotovou, francouzskou ministryni zdravotnictví, podnětem pro vytvoření národního řídicího výboru pro léková rezidua, po němž následovalo 30. května 2011 zavedení národního plánu ohledně reziduí léčiv ve vodách (PNRM – plan national sur les résidus de médicaments dans les eaux) francouzskou ministryní životního prostředí Nathalií Kosciusko-Morizetovou.

Po této studii vznikly tři recenzované publikace, z nichž jedna byla psaná francouzsky: Goullé et al. 2011(1) ; Goullé et al. 2012(2) ; Saussereau et al. 2013(3).

Po prvním vyhodnocení zveřejněném v roce 2015 bylo přijato několik opatření ke snížení množství reziduí léčiv. Ta pokračují pod názvem „Plan micropolluants 2016-2021“ (Plán proti mikropolutantům) se třemi hlavními cíli: snížit emise mikropolutantů, zdokonalit znalosti za účelem přizpůsobení boje se znečištěním a připravit seznamy znečišťujících látek, kterými je třeba se zabývat. Hlavní otázkou je úprava čistíren odpadních vod (ČOV), aby byly schopné zachytit ty malé molekuly léků a dále dioxinů, ftalátů, polychlorovaných bifenylů (PCB), bisfenolů a jiných xenobiotik.

Navzdory tomu, že si existenci problému již uvědomujeme, vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2019 zprávu (7), v níž bije na poplach proti přetrvávání tohoto fenoménu a jeho účinku na životní prostředí. OECD se domnívá, že „farmaceutické výrobky jsou záměrně vytvářeny, aby interagovaly v mírných dávkách s živými organismy; ty nejmenší koncentrace v životním prostředí mohou mít nepředvídané negativní vlivy na sladkovodní ekosystémy“.

Mezi škodlivými léky pro vodní ekosystémy figuruje orální antikoncepce, která způsobuje feminizaci ryb a obojživelníků. Antidepresiva mohou rovněž modifikovat chování ryb tím, že zvýší jejich zranitelnost vůči predátorům. Nelze zapomenout ani na antibiotika, jejichž nadměrné užívání přispívá k fenoménu antibiotické rezistence lidí i zvířat. „Nadměrná spotřeba a přísun antibiotik do vod mohou na světě způsobit do roku 2050 více úmrtí než rakovina,“ varuje OECD.

„Homeopatika jsou jediná skupina léků, které nemají vedlejší účinky“

Homeopatie nemá známé vedlejší nebo nežádoucí účinky, a tak představuje jedno z řešení při omezování lékových reziduí. Tato přírodní a respektující léčba nezanechává ve vodě a půdě žádný pozůstatek.

Podle Dr. Christelle Besnard-Charvetové, porodní asistentky a gynekoložky, je to „jediná skupina léků, které nevyvolávají vedlejší účinky, závislost nebo lékové interakce a umožňují péči o těhotné i kojící ženy, děti, seniory nebo osoby užívající více léků, pro něž máme málo alternativ“.

Navíc při srovnání stejně závažných onemocnění užívají pacienti homeopatických lékařů dvakrát méně antibiotik(4), dvakrát méně protizánětlivých(5) a třikrát méně psychotropních léků(6).

Tato léčba tedy má své místo v průběhu péče jak pro svůj přístup k pacientovi, tak pro své účinky na životní prostředí.

1 Goullé, J., Lacroix, C., Saussereau, E., Mahieu, L. O., Bouige, D., Spiroux, J., & Guerbet, M. Intérêt du dosage de quatre éléments minéraux dans les eaux usées pour le suivi des activités médicales. Annales de Toxicologie Analytique, 23, 53–59, 2011. https://www.ata-journal.org/articles/ata/pdf/2011/03/ata110005.pdf

2 Goullé, J.-P., Saussereau, E., Mahieu, L., Cellier D., Spiroux J., Guerbet, M. Importance of Anthropogenic Metals in Hospital and Urban Wastewater: Its Significance for the Environment. Bull Environ Contam Toxicol., 2012. https://link.springer.com/article/10.1007/s00128-012-0829-y

3 Saussereau E., Lacroix, C., Guerbet, M., Cellier, D., Spiroux J. & Goullé, J.-P. Determination of Levels of Current Drugs in Hospital and Urban Wastewater. Bull Environ Contam Toxicol., 2013.

4 Grimaldi-Bensouda, L., Bégaud, B., Rossignol, M. et al. Management of upper respiratory tract infections by different medical practices, including homeopathy, and consumption of antibiotics in primary care: the EPI3 cohort study in France 2007-2008. PLoS One, 2014. 9(3):e89990. Published 2014 Mar 19. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24646513/

5 Rossignol, M., Begaud, B., Engel, P. et al. Impact of physician preferences for homeopathic or conventional medicines on patients with musculoskeletal disorders: results from the EPI3-MSD cohort. Pharmacoepidemiol Drug Saf., 2012. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22782803/

6 Grimaldi-Bensouda, L., Abenhaim, L., Massol, J. et al. Utilization of psychotropic drugs by patients consulting for sleeping disorders in homeopathic and conventional primary care settings: the EPI3 cohort study. Homeopathy, 2015. 104(3): 170-175. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26143449/

7 OECD. Pharmaceutical Residues in Freshwater: Hazards and Policy Responses. OECD Studies on Water. Éditions OCDE. Paris, 2019. https://doi.org/10.1787/c936f42d-en.

Zdroj:
https://www.monhomeomonchoix.fr/actualites/pour-une-medecine-responsable-contre-les-residus-medicamenteux/ z 30. 9. 2020