Klinická homeopatie: Imunita a alergie z pohledu klinické homeopatie
MUDr. Hana Váňová
Obsah:
Nárůst imunodeficitních stavů a alergií nás postupně nutí k hlubšímu zamyšlení a komplexnímu pohledu.
V rámci tohoto přístupu k léčení si každodenně v praxi ověřuji, že u většiny nemocí poškození nepřichází jen zvenčí, nýbrž také zevnitř organismu. A právě podstata alergií spočívá v chybné odpovědi imunitního systému na rozmanité látky ze zevního prostředí.
Imunitní systém je jakýsi náš šestý smysl, kontrolní orgán pro kontakt s okolním světem. Musí přesně rozeznat, co je tělu vlastní, co je dovoleno přijmout a co ne. A na tomto „vědění“, na správnosti programu imunitního systému závisí naše zdraví. Alergie je vlastně chyba v programu. Pokud je tato chyba napravena, hojivé síly našeho těla jsou samy schopny zdraví udržet nebo skutečně léčit.
Odstranění alergenu ani desenzibilizace situaci nevyřeší zcela. Eliminace alergenu je vlastně útěk od problému, desenzibilizace potlačuje symptomy, ale rozhodně to není kauzální léčba. Vlastní léčba alergií a imunodeficitních stavů je postup krok za krokem vyžadující úsilí a aktivní přístup pacienta. Jejím cílem je dovést imunitní systém opět na správnou cestu, aby začal chápat okolní svět opět takový, jaký ve skutečnosti je a začal na něj správně reagovat, bez jakékoliv paniky, bez jakéhokoliv omylu.
Imunitní systém reagující alergicky, tedy systém dopouštějící se v obranném chování vůči cizí substanci chyby, nepotřebuje léky, které by kryly nějaký deficit nebo odbourávaly nadbytek. Nechybí mu nic hmotného – „pouze“ schopnost správného rozhodování. Nepotřebuje tedy molekuly nějakého léčiva, nýbrž „vědění“, informace, trénink.
A v homeopatickém léku je právě tato informace obsažena. Dnes již víme, že veškerý život na Zemi je vybudován na stejném principu. Zvířata, rostliny i minerály obsahují ve svém systému pokladnici zkušeností o správných odpovědích na okolní svět. Lze si tedy dobře představit, že tyto přírodní prostředky v homeopatické podobě /tedy upravené dynamizováním tak, že jsou schopny předat informaci/ nám mohou pomoci zprostředkovat chybějící odpovědi nebo že nám pomohou nalézt přístup ke ztracenému vědění. A to je v případě alergií a imunodeficitních stavů kauzální léčba.
Podání homeopatika – to je vlastně jen začátek.
Prostřednictvím něj dostane organismus informaci, a tady začíná vlastní proces uzdravování, jakýsi úklid organismu s cílem nastolit nový pořádek. Všichni víme, že pořádný úklid se neobejde bez určitého přemisťování a že je občas nutné i něco vyhodit. V procesu léčení tedy nastupují různé eliminace, návrat ke starým, mnohdy již zapomenutým zdravotním problémům podle tzv. Heringových pravidel. To je někdy pro pacienty překážkou, pro kterou se vzdávají homeopatického léčení. Lékař tomuto procesu musí správně rozumět, aby své pacienty dokázal podpořit. Příliš jsme si zvykli na zevní komfort, odmítáme sebemenší vyrážku, bolest, horečku a jiné druhy eliminací. Chceme být za každou cenu a okamžitě zevně krásní a bez chyby a uvnitř chátráme.
Proč došlo k nárůstu alergií:
- Svět se stal „jiným“ – horším, více znečištěným. Když umírají celé lesy, hynou zvířata, nemůže být člověk ušetřen. Příroda je naší matkou. Stala se někde zásadní chyba, když jsme začali být na vlastní matku čím dál více alergičtí.
- Náš imunitní systém je neustálými irritacemi a přetěžováním oslabován, „okrádán o svoji inteligenci“.
- Přetěžujeme se jídlem, jednak co do množství, navíc různě nepřirozeně a chemicky zpracovaným.
- Vytáčíme své životní tempo do nesmyslných rychlostí, žijeme v neustálém stresu.
- Nadměrně užíváme různé potlačující léky. Onemocníme-li nedopřejeme tělu ani čas ani klid k opětovnému vyléčení a odstranění všech následků nemoci. Tak se s každou další infekcí hromadí v těle „zbytky“, které nakonec nutí obranný systém k chaotické válce na mnoha frontách, při níž se zabraňuje nejhoršímu, ale zdraví se již nemůže úplně navrátit.
- Nelze opomenout ani psychické příčiny alergií, které se určitě vyskytují častěji než jsme ochotni připustit. Nelze je exaktně změřit, a proto je vtahování duše do lékařského umění pro mnohé lékaře nepřijatelné – buď tento aspekt úplně odmítají nebo s ním neumí správně nakládat. Kdo však nechce brát na zřetel psychické příčiny, nemůže dospět k jádru poruchy zdraví. Alergie jsou v tomto ohledu např. srovnatelné s nevolností a zvracením. Za určitých okolností pouhý pohled, zápach, odpor může vyvolat tyto stavy. Organismus tak podvědomě, ale navenek zřetelně manifestuje svůj vnitřní postoj. Proto je chybou zařazovat mezi alergické projevy pouze vyrážky ne kůži, rýmu nebo bronchiální asthma. Stejnou příčinu mohou mít i bolesti hlavy, nevolnosti, ale třeba i nesoustředěnost a poruchy chování dítěte.
Dnes už je mnoha pokusy dokázáno působení zlých emisí /myšlenek, postojů apod./, které člověk dokáže vyprodukovat vůči svým bližním. Mechanismus, který to spouští je programování. Jistě je nejhorší vědomě naprogramované vysílání zla. Ale nemalé škody dokáže udělat i nevědomé vysílání. Souvislosti a důsledky nemusí být hned na první pohled zřejmé. Jisté ale je, že myšlenka je objektivní realita se všemi jejími atributy.
Tedy nemoci člověka ani nemoci lidstva nejsou zcela náhodné ani nahodilé. Mají své jednoznačné zákonitosti, a to na vyšších úrovních než jsou dnes běžně v medicíně sledované /psychická a duchovní úroveň/. Například ve špatně fungující rodině jsou to často děti, které nejvíce a nejcitlivěji vnímají tuto negativní energii a transformují ji do nemoci.
I zde může homeopatie pomoci.
Praktickým důkazem toho, že správně vybrané homeopatikum vede člověka na správnou cestu jsou pozitivní psychické změny při léčbě. V době, kdy si lidstvo stále více vytváří podmínky vedoucí k uniformitě a degeneraci, by bylo krásným cílem probudit v lidech pomocí homeopatik všechny ty pozitivní potenciální síly v celé pestrosti.
Pak by mohl být homeopatický vyléčený člověk, který pochopil a prozřel, krystalizačním jádrem, kolem kterého se šíří dobro. Je možné, že jsou tyto síly důležité pro udržení stability vyššího celku.
Tedy důsledkem homeopatické léčby by mohlo být „zkvalitnění“ celého člověka a následkem toho i společnosti. Je to vlastně dodání esence – informace, která je schopna přetavit potenciál člověka správným směrem.
V životě lidském není nic absolutní. Vše je otázka míry a správného rozlišování. Nerovnováha v těchto aspektech vede k poruchám imunity a alergii.
Toto konstatování lze přenést i na vyšší úroveň: Problémem lidstva jako celku je správné rozlišování dobra a zla.
Z pohledu karmického mechanismu je zlo rozrušení, bourání, naopak dobro – budování, tvoření. Ale rozvoj nového vždy vede přes rozbití předcházejících struktur. Budování je tedy spojeno s rozbíjením. Ale rozbíjení musí být kontrolováno!
A naopak – NEKONTROLOVANÉ DOBRO SE MŮŽE STÁT ZLEM !
Je dobré si to uvědomit na různých úrovních. Např. když dítě neustále zahrnujeme pamlsky a dobrotami a neustále mu uhlazujeme cestičky. Nebo když se snažíme svým pacientům udělat okamžitě maximálně dobře bez ohledu na kontexty procesu nemoci a odstraníme ihned všechny jejich bolístky a pupínky. Nebo když se lidé všemi možnými prostředky snaží dojít k co největšímu pohodlí a blahobytu, což v konečném důsledku je podstatný faktor nárůstu tzv. civilizačních chorob. Příkladu by se našlo jistě více.
Ústředním problémem zůstává, že V ROZLIŠOVÁNÍ DOBRA A ZLA SCHÁZÍ LIDEM I LIDSTVU SPRÁVNÝ PROGRAM.
Pokusme se ho hledat! Nedopusťme, abychom se stali alergičtí jeden na druhého a na Zemi, na které žijeme!
Přemýšlejme spolu se svými pacienty o smyslu své existence a pak možná poznáme, že cesta ke zdraví je cesta za poznáním, které v lidské dimenzi nikdy nekončí.
Homeopatie a proces homeopatického holistického léčení je velice důležitou součástí této cesty.
Proto má praktikování homeopatie obrovský význam a je potřeba, aby ji co nejvíce lékařů uvádělo v život ve své každodenní praxi.
